TKANÉ GEOTEXTILIE, TO JE ZAKOPANÝ POKLAD !
Protože jsme na našem stavebním trhu už od roku 1993, rozhodli jsme se pro dnešní foto blog osvěžit si maličko paměť a zapátrat v projektech dřívějších, nicméně úspěšně sloužících dodnes. Jaro 1998, výstavba administrativních budov na pražském letišti a s tím spojená potřeba kvalitně provedených příjezdových a parkovacích ploch provozovaných trvale v extrémně zatíženém režimu.
Je celá řada způsobů a technologií jak navrhnout provedení tělesa pozemní komunikace na neúnosném podloží, od prostého navýšení tloušťky jednotlivých konstrukčních vrstev až po nejrůznější chemické či cementové stabilizace, nicméně využití předností tkaných geotextilií, jejich vysoké pevnosti při nízkém prodloužení, výborné třecí charakteristiky na rozhraní geotextilie - zemina, jednoduchost pokládky a předvídatelnost výsledných vlastností zemního tělesa, znamená pro stavební firmu možnost pracovat téměř bez ohledu na klimatické podmínky, bez ohrožení dodacích termínů a pro investora jistotu, že odevzdané dílo splňuje parametry zadané projektantem.
Tkaná geotextilie zajistí separaci konstrukčních vrstev od podloží, zamezí zatlačování zrn kameniva do podložních vrstev a zároveň svou dobrou propustností umožňuje řízený odvod vody z konstrukce zemního tělesa a tím jeho dokonalou stabilitu. Pevnost geotextilie při nízkém prodloužení rozkládá působící statické i dynamické zatížení a významně přispívá k redukci vyjetých kolejí či k možné úspoře tloušťky konstrukčních vrstev. To vše významně ovlivňuje jak náklady na výstavbu, tak náklady na následnou údržbu objektu, samozřejmě směrem dolu.
|
|
V projektu byla použita tkaná geotextilie PK-TEX PP 80 s pevností 80 kN/m v podélném i příčném směru a hádejte, kdo byl v tomto případě zhotovitelem stavby? Pamětníci z oboru si možná ještě vybaví berounskou společnost ILBAU-SIBE a.s, kterou v pozdějších letech absorboval koncern STRABAG.
Od provedení stavby letos uplynulo 23 let a na povrchy příjezdových a parkovacích ploch před administrativními budovami pražského letiště nebylo třeba, díky zakopanému pokladu pod nimi, ani sáhnout. No, není to okouzlující?